Kvantitativní uvolňování a bída evropského hospodářství
Jenže Eurozóna není země, není ani federace a nemá žádné federální dluhopisy (i když takové návrhy tu byly), které by Evropská centrální banka (ECB) mohla skupovat. ECB tak bude muset vybírat a nakupovat dluhopisy jednotlivých zemí. Na ty to tak bude mít rozdílné dopady.
Můžeme se domnívat, že ECB se bude snažit pomáhat hlavně jižnímu křídlu eurozóny. Celá operace tak může mít podobné efekty jako fiskální přerozdělování. Tedy jakoby se peníze daňových poplatníku ze severu Evropy přesouvaly na jih přímo. Na tom se představitelé státu naštěstí nebyli schopní a ochotní dohodnout. Jenže je zastoupili úředníci evropských institucí. S tím prvním by voliči nesouhlasili. S tím druhým nemají co udělat. To je bezmoc současné postdemokratické Evropy.
Financování států ze strany ECB je ze smluv zakázané. ECB k tomu nemá žádný mandát. A přesto tuto politiku uplatňovala nepřímo přes sekundární trh. Nyní bude ECB vlády ohrožené dluhovou krizí financovat naprosto otevřeně.
Ještě nepadl finální verdikt o programu Outright Monetary Transactions (OMT) představeném ECB v roce 2012. Věc je na podnět německého ústavního soudu u Evropského soudního dvora. Hádejte, kdo je jeho předsedou. Je to Řek Vassilios Skouris. Jak to asi dopadne?
ECB pro změnu vede Ital Mario Draghi. Musíme si asi zvyknout na to, že se bude dělat politika (!!), která de facto bude znamenat přerozdělování prostředků, a že tuto politiku budou dělat nikým nevolení úředníci (!!), kteří si sami po svém vykládají pravidla a své pravomoci.
Jaký bude efekt kvantitativního uvolňování? Trendem bude oslabování eura vůči dolaru a dalším měnám. To ale opět spíše pomůže exportním ekonomikám typu Německa, které jsou schopné exportovat mimo eurozónu. Obchod ale například Řecka je skoro celý se státy eurozóny. Jim tedy oslabování měny nijak nepomůže.
Více peněz nalitých do ekonomiky se zřejmě projeví růstem akciových trhů v Evropě. Nemá se ale jak promítnout do reálné ekonomiky. Banky už nyní mají přebytek likvidity, mají dlouhodobě přístup k levným penězům za nulové sazby od ECB. Investoři nemají kam investovat a dávají peníze do 10 letých německých dluhopisů s negativním výnosem. Výnosy z dluhopisů padnou na nová minima. Vytvoří se nové spekulační bubliny.
Inflaci ve spotřebitelských cenách to nijak zvlášť nepohne, protože se tyto nově vydávané peníze opět zacyklí v koloběhu mezi bankami a státy.
Za nejhorší věc na kvantitativním uvolňování považuji ten směšný sen, že se tím může něco vyřešit a ekonomika oživit. Ve skutečnosti je to jen poslední krok, který má evropský establishment k dispozici. Až nevyjde, a to on nevyjde, budou se muset podívat vstříc pravdě.
Pravda je taková, že Evropa nutně potřebuje nové projekty, nové podnikatelské nápady, jenže za především poslední dvě desetiletí EU dělá takovou politiku, která přesně tomuto brání. Zaklínáme se neustále globální krizí v době, kdy už zbytek světa dávno roste a Evropa stále stagnuje.
Evropa nutně potřebuje přehodnotit přístup k evropské integraci a unifikaci, kterou EU provádí. Mezi lety 2000-2013 bruselská byrokracie EU vydala 52 183 direktiv, regulací a dalších právních instrumentů. Norsko, které má přístup na evropské trhy a požívá všechny výhody evropské integrace, aniž by se jí přímo účastnilo, muselo za tu stejnou dobu přijmout jen 4724 z nich. Tedy asi jen 9% (viz studie). Obávám se, že EU si včas problémy neuvědomí a ani nemá nástroje na změnu směru. Eurovolby v podstatě nic neznamenají a lidé nemají, jak kormidlem evropské politiky otočit. Nebyla by výhodnější cesta i pro Českou republiku stát mimo EU?
Když máte podnik, který se musí každý rok přizpůsobovat novým předpisům a regulacím, nemůžete inovovat. Když chcete založit podnik a museli byste nejdřív načíst 1000 předpisů, které by se vašeho podnikání týkaly, tak se na to vykašlete a radši se necháte zaměstnat u nějaké mezinárodní firmy. Takhle nyní uvažuje drtivá většina vysokoškoláků a nejkvalitnějších lidí, které v ČR i jinde v Evropě máme. Čest výjimkám.
A proto má ECB nulové sazby. Proto se snaží rozhýbat ekonomiku přílivem nových peněz. Proto banky nemají komu peníze půjčovat. Proto evropské hospodářství neroste a nerozvíjí se. Proto cítíme tu beznaděj. Naše hospodářství pomalu umírá na přeregulovanost. Řešme příčiny.
Tisk nových peněz není lék na tuto vážnou nemoc. Je to spíš prášek proti bolesti, aby evropská ekonomika mohla bez reforem ještě chvíli fungovat a politický establishment se ještě na nějaký čas udržel.
David Bartas,
člen ReV Svobodných a asistent Petra Macha
David Bartas
Svítá na pravici naděje?
Pro tradičního pravicového voliče je pohled na politickou scénu v České republice už řadu let trpký. V průzkumech se první z pravicových stran pohybuje zpravidla až za komunisty na čtvrtém místě s předpokládaným ziskem pod 10 %.
David Bartas
Ztráta důvěry k médiím
Lidé v Německu podle průzkumu Forsa Institute ztrácí důvěru v mainstreamová média. Celých 44 % z 1000 dotazovaných souhlasí s tvrzením, že mediální výstupy jsou řízené z vrchu, a proto šíří zkreslené a nepřesné zprávy.
David Bartas
Svobodou k lepšímu životu
Posledních 10 let česká ekonomika stagnovala. Sílí hlasy o ztracené dekádě. Přestali jsme dohánět Němce, naopak se na nás dotáhli Slováci a blíží se k nám Polsko. Dokonce nám utíká i postsovětské Estonsko. Co s tímto stavem dělat?
David Bartas
Proč chtějí někteří lidé přijímat uprchlíky?
Proč někdo je zatvrzelým odpůrcem přijímání uprchlíků a někdo je naopak chce přijímat s otevřenou náručí? Jde o to, čemu věří. A máme dost argumentů, aby tato víra byla něčím podložena? Jaký zaujmout postoj, jestli ne?
David Bartas
Kampaň o EU se v Británii dostává do horké fáze
Ve čtvrtek spustili svou kampaň euroskeptici, kteří bojují za vystoupení Velké Británie z EU. V pondělí jim kontrovali eurohujeři s kampaní za setrvání v EU.
David Bartas
Migrační krize dokazuje: Potřebujeme evropské společenství bez bruselských institucí
Jedním ze smyslů existence Evropské unie má být řešení problémů, které nedokáží vyřešit jednotlivé státy samostatně. Migrační krize je dalším důkazem, že Evropská unie je sama příčinou problémů, nemůže být řešením.
David Bartas
Němci znovu vyhrožují a chtějí nás přehlasovat. Prý se jim musíme podřídit
Němečtí politici ztrácí nervy a ukazují podstatu své vize sjednocené Evropy s vůdčí rolí Německa, které se ostatní včetně nás musí podřídit.
David Bartas
Média lžou – Prosazování tradiční rodiny není homofobie
Na začátek musím říct, že veřejnou debatu na Slovensku jsem podrobně nesledoval. Vyjadřuji se až k mediálním dozvukům referenda, které se tam k tématu ochrany tradiční rodiny konalo. Čtu články a komentáře toho typu, že homofobové utrpěli debakl a referendum bylo fiasko. Musím na ně reagovat a zasadit je do kontextu.
David Bartas
Slovensko na euro doplatí
Slovensko na svoje členství v eurozóně pořádně doplatí a to doslova. Když bude Řecko žádat škrtání dluhů, budou vklady Slovenska stejně jako dalších zemí eurozóny první na ráně. Česká republika, která Řecku poskytla peníze přes Mezinárodní měnový fond (MMF) by měla zpátky tuto částku dostat. Řecko celkem dluží MMF „jen“ 24 miliard eur, zatímco zemím eurozóny přes tzv. euroval 142 miliard eur. Splácení dluhů MMF má vždy přednost.
David Bartas
Účet za eurovolby – dál nám vládnou eurofederalisti
Eurovolby se konaly před pěti týdny, ale až dnes byl první den, kdy zasedl europarlament v novém složení. Až dnes se dá reálně hodnotit (jakkoliv se to dalo tušit dopředu), jestli volby přinesly nějakou sebereflexi hlavního integračního proudu. Výsledek je jasný. Volby nepřinesly vůbec nic.
David Bartas
Demokracie na evropské úrovni je nebezpečná iluze
Jak již před několika měsíci ve Štrasburku při příležitosti projevu českého prezidenta Miloše Zemana řekl politolog Jacques Rupnik v interview s Václavem Moravcem na České televizi, v těchto eurovolbách mělo jít o posun směrem k dalšímu posílení role Evropského parlamentu, protože jednotlivé evropské strany hlavního proudu si předem stanovili svého kandidáta na předsedu Evropské komise.
David Bartas
Evropa potřebuje změnu!
Téměř všichni dnes cítí, že Evropa potřebuje změnu. To jak funguje nynější Evropská unie, kde je moc navrhovat zákony předána do rukou úředníků, vede k omezování svobody občanů a ekonomické svobody podnikatelů. To má nevyhnutelně za následek stagnaci hospodářství a růst nezaměstnanosti.
David Bartas
Evropská integrace odcizila Evropu
Dlouho jsme přemýšleli, jak naši publikaci shrnující pohled Svobodných na Evropskou unii nazvat (publikaci Odcizená Evropa naleznete zde a můžete si ji i objednat v e-shopu, případně si ji vzít při naší kontaktní kampani). Nechtěli jsme, aby název byl úplně banální, a zároveň jsme chtěli, aby dostatečně vystihoval naše myšlenky. Pana Jiřího Payna (místopředsedu Svobodných a našeho kandidáta č. 2 v eurovolbách) potom napadla úžasná myšlenka inspirovat se příběhem z řecké mytologie.
David Bartas
Mediální blud o pozitivech EU
Dnes vyšel na idnes.cz článek s názvem: „Díky EU k nám proudí investice, život se ale zlepšuje pomalu.“ První odstavec článku zněl: „České ekonomice členství v Evropské unii jednoznačně pomohlo. Před deseti lety u nás začaly masivně investovat zahraniční firmy a příjmy Čechů se začaly blížit starším členským zemím. Ještě rychleji než platy ale rostly ceny.“
David Bartas
Benátské referendum a stát v 21. století
V Benátkách (Venezia), respektive v oblasti Benátsko (Veneto), v minulém týdnu proběhlo neoficiální referendum o osamostatnění regionu od Itálie. Ve Venetu žije něco přes 4,5 milionu lidí, z toho 3,8 milionu voličů. O referendum byl opravdu velký zájem a zúčastnili se ho zhruba 3/4 voličů. Z nich ohromné množství 89% je pro odtržení se od Itálie. Nedivím se jim.
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1752x
Follow @DavidBartas