Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kvantitativní uvolňování a bída evropského hospodářství

23. 01. 2015 14:52:01
Kvantitativní uvolňování je nástroj centrální banky, kdy centrální banka za nově vydávané peníze skupuje dluhopisy své země, případně firemní dluhopisy podniků v této zemi působících.

Jenže Eurozóna není země, není ani federace a nemá žádné federální dluhopisy (i když takové návrhy tu byly), které by Evropská centrální banka (ECB) mohla skupovat. ECB tak bude muset vybírat a nakupovat dluhopisy jednotlivých zemí. Na ty to tak bude mít rozdílné dopady.

Můžeme se domnívat, že ECB se bude snažit pomáhat hlavně jižnímu křídlu eurozóny. Celá operace tak může mít podobné efekty jako fiskální přerozdělování. Tedy jakoby se peníze daňových poplatníku ze severu Evropy přesouvaly na jih přímo. Na tom se představitelé státu naštěstí nebyli schopní a ochotní dohodnout. Jenže je zastoupili úředníci evropských institucí. S tím prvním by voliči nesouhlasili. S tím druhým nemají co udělat. To je bezmoc současné postdemokratické Evropy.

Financování států ze strany ECB je ze smluv zakázané. ECB k tomu nemá žádný mandát. A přesto tuto politiku uplatňovala nepřímo přes sekundární trh. Nyní bude ECB vlády ohrožené dluhovou krizí financovat naprosto otevřeně.

Ještě nepadl finální verdikt o programu Outright Monetary Transactions (OMT) představeném ECB v roce 2012. Věc je na podnět německého ústavního soudu u Evropského soudního dvora. Hádejte, kdo je jeho předsedou. Je to Řek Vassilios Skouris. Jak to asi dopadne?

ECB pro změnu vede Ital Mario Draghi. Musíme si asi zvyknout na to, že se bude dělat politika (!!), která de facto bude znamenat přerozdělování prostředků, a že tuto politiku budou dělat nikým nevolení úředníci (!!), kteří si sami po svém vykládají pravidla a své pravomoci.

Jaký bude efekt kvantitativního uvolňování? Trendem bude oslabování eura vůči dolaru a dalším měnám. To ale opět spíše pomůže exportním ekonomikám typu Německa, které jsou schopné exportovat mimo eurozónu. Obchod ale například Řecka je skoro celý se státy eurozóny. Jim tedy oslabování měny nijak nepomůže.

Více peněz nalitých do ekonomiky se zřejmě projeví růstem akciových trhů v Evropě. Nemá se ale jak promítnout do reálné ekonomiky. Banky už nyní mají přebytek likvidity, mají dlouhodobě přístup k levným penězům za nulové sazby od ECB. Investoři nemají kam investovat a dávají peníze do 10 letých německých dluhopisů s negativním výnosem. Výnosy z dluhopisů padnou na nová minima. Vytvoří se nové spekulační bubliny.

Inflaci ve spotřebitelských cenách to nijak zvlášť nepohne, protože se tyto nově vydávané peníze opět zacyklí v koloběhu mezi bankami a státy.

Za nejhorší věc na kvantitativním uvolňování považuji ten směšný sen, že se tím může něco vyřešit a ekonomika oživit. Ve skutečnosti je to jen poslední krok, který má evropský establishment k dispozici. Až nevyjde, a to on nevyjde, budou se muset podívat vstříc pravdě.

Pravda je taková, že Evropa nutně potřebuje nové projekty, nové podnikatelské nápady, jenže za především poslední dvě desetiletí EU dělá takovou politiku, která přesně tomuto brání. Zaklínáme se neustále globální krizí v době, kdy už zbytek světa dávno roste a Evropa stále stagnuje.

Evropa nutně potřebuje přehodnotit přístup k evropské integraci a unifikaci, kterou EU provádí. Mezi lety 2000-2013 bruselská byrokracie EU vydala 52 183 direktiv, regulací a dalších právních instrumentů. Norsko, které má přístup na evropské trhy a požívá všechny výhody evropské integrace, aniž by se jí přímo účastnilo, muselo za tu stejnou dobu přijmout jen 4724 z nich. Tedy asi jen 9% (viz studie). Obávám se, že EU si včas problémy neuvědomí a ani nemá nástroje na změnu směru. Eurovolby v podstatě nic neznamenají a lidé nemají, jak kormidlem evropské politiky otočit. Nebyla by výhodnější cesta i pro Českou republiku stát mimo EU?

Když máte podnik, který se musí každý rok přizpůsobovat novým předpisům a regulacím, nemůžete inovovat. Když chcete založit podnik a museli byste nejdřív načíst 1000 předpisů, které by se vašeho podnikání týkaly, tak se na to vykašlete a radši se necháte zaměstnat u nějaké mezinárodní firmy. Takhle nyní uvažuje drtivá většina vysokoškoláků a nejkvalitnějších lidí, které v ČR i jinde v Evropě máme. Čest výjimkám.

A proto má ECB nulové sazby. Proto se snaží rozhýbat ekonomiku přílivem nových peněz. Proto banky nemají komu peníze půjčovat. Proto evropské hospodářství neroste a nerozvíjí se. Proto cítíme tu beznaděj. Naše hospodářství pomalu umírá na přeregulovanost. Řešme příčiny.

Tisk nových peněz není lék na tuto vážnou nemoc. Je to spíš prášek proti bolesti, aby evropská ekonomika mohla bez reforem ještě chvíli fungovat a politický establishment se ještě na nějaký čas udržel.

David Bartas,
člen ReV Svobodných a asistent Petra Macha

Autor: David Bartas | pátek 23.1.2015 14:52 | karma článku: 28.08 | přečteno: 1182x

Další články blogera

David Bartas

Svítá na pravici naděje?

Pro tradičního pravicového voliče je pohled na politickou scénu v České republice už řadu let trpký. V průzkumech se první z pravicových stran pohybuje zpravidla až za komunisty na čtvrtém místě s předpokládaným ziskem pod 10 %.

24.11.2015 v 13:10 | Karma článku: 20.02 | Přečteno: 781 | Diskuse

David Bartas

Ztráta důvěry k médiím

Lidé v Německu podle průzkumu Forsa Institute ztrácí důvěru v mainstreamová média. Celých 44 % z 1000 dotazovaných souhlasí s tvrzením, že mediální výstupy jsou řízené z vrchu, a proto šíří zkreslené a nepřesné zprávy.

6.11.2015 v 17:54 | Karma článku: 36.83 | Přečteno: 1203 | Diskuse

David Bartas

Svobodou k lepšímu životu

Posledních 10 let česká ekonomika stagnovala. Sílí hlasy o ztracené dekádě. Přestali jsme dohánět Němce, naopak se na nás dotáhli Slováci a blíží se k nám Polsko. Dokonce nám utíká i postsovětské Estonsko. Co s tímto stavem dělat?

26.10.2015 v 13:26 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 449 | Diskuse

David Bartas

Proč chtějí někteří lidé přijímat uprchlíky?

Proč někdo je zatvrzelým odpůrcem přijímání uprchlíků a někdo je naopak chce přijímat s otevřenou náručí? Jde o to, čemu věří. A máme dost argumentů, aby tato víra byla něčím podložena? Jaký zaujmout postoj, jestli ne?

20.10.2015 v 15:02 | Karma článku: 36.15 | Přečteno: 3687 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Češi milují svého prezidenta

Nemyslím Toho Jednoho Prezidenta jako Frantu Vopičku. Myslím prezidenta jako úřad. Jako symbol. Historie tomu totiž chtěla, že hned první československý prezident byl výrazná osobnost.

19.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 45.28 | Přečteno: 11305 | Diskuse

Jiří Češka

Neplatíš? Dostaneš

Jak už to u nás bývá zvykem, všichni myslí jen a jen na naše dobro. Slyším protiargumenty, jako že to stejně odnesou jen hamižné banky

18.1.2018 v 11:58 | Karma článku: 18.76 | Přečteno: 701 | Diskuse

Libor Čermák

Jak se prezident Miloš Zeman zasloužil o českou ekonomiku?

Myslím si, že hodně. Miloš Zeman je ekonom, a proto je i takovým prezidentem, který se snaží, aby naše země bohatla i hospodářsky. Pojďme se tedy podívat na nejzajímavější jeho úspěchy v této oblasti:

17.1.2018 v 18:21 | Karma článku: 29.42 | Přečteno: 1146 |

Štěpán Nadrchal

0. Státní průmyslová špionáž za peníze obětí aneb proč je EET jen prkotina

Mediálně zajímavější EET zcela zakrylo druhý Babišův počin v oblasti nahlížení do firemních dat, který je mnohem závažnější.

17.1.2018 v 17:34 | Karma článku: 30.29 | Přečteno: 784 | Diskuse

Jiří Anderle

Ostudný rozhovor s členkou představenstva ČEZ Michaelou Chaloupkovou

Čechům už peníze jako motivace k práci nestačí, říká jedna z nejmocnějších žen byznysu a nasedne do Land Roveru. Tam tvrdí, že vlastně Češi UŽ peníze nepotřebují. Viděno prizmatem manažera, jehož plat dosahuje platu prezidenta.

16.1.2018 v 10:25 | Karma článku: 20.60 | Přečteno: 803 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1587

Studuji hospodářskou politiku a mezinárodní vztahy. Jsem člen Svobodných a asistent europoslance Petra Macha.
 

Follow @DavidBartas





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.