Mediální blud o pozitivech EU
To je neuvěřitelně rozporné tvrzení. Pokud by ceny rostly rychleji než platy, to by znamenalo, že reálná mzda Čechů za dobu členství v unii klesala. Tak jak tedy členství v EU české ekonomice pomohlo, když klesala reálná mzda?
Naštěstí reálná mzda od té doby neklesala, ale do roku 2008 docela výrazně rostla, během krize stagnovala a poté mírně klesala a to především v posledních dvou letech.
Nechme rozbor vývoje mezd stranou. Zajímavá je ta nastíněná příčinná souvislost, že vstup do EU přinesl ČR zahraniční investice, a tím naší zemi jednoznačně pomohl. Zahraniční investice nejsou jednoduchá a jednoznačná záležitost, především je-li jich docíleno vládním lákáním velkých zahraničních firem na všemožné výhody, které se u nás provozovalo.
Velkou nevýhodou je, že se nedá přesně spočítat dopady takových investic. Nevěřte číslům o tom, kolik takové investice přinesly pracovních míst, nebo kolik se vrátilo z investičních pobídek peněz zpět do státního rozpočtu.
Obecně se dá tvrdit, že jsou zahraniční investice prospěšné, zvlášť u méně vyspělého státu. Zahraniční firmy přinesou své know-how a vyšší produktivitu práce, které se místní pracovníci musí přizpůsobit. Zahraniční firmy by ale neměli dostávat žádnou zvláštní podporu, a tím neférovou výhodu proti domácím subjektům. Jak odnesou domácí subjekty situaci, kdy do země přijde do jejich odvětví zahraniční subjekt a dostane několikaleté daňové prázdniny, to už nikde ve statistikách započítáno není. Stejně jako, kolik lidí kvůli tomu přijde v domácích podnicích o místo.
Nakolik je pravdivé tvrzení, že vděčíme za zahraniční investice EU? Určitě je nesmysl tvrdit, že investice začaly před 10ti lety se vstupem ČR do EU, když hlavní boom přímých zahraničních investic do ČR přišel už na přelomu tisíciletí, od roku 1998 do 2002, což lze vidět na přiloženém grafu.
V roce 2005, tedy rok po vstupu do EU, opět vystoupaly investice na úroveň roku 2002, ale pak začaly klesat a to ještě před příchodem hospodářské krize, která pak investice u nás umrtvila na úroveň poloviny devadesátých let.
Někteří, kteří vidí evropskou integraci jako spásu, říkají, že jsme potřebovali, aby svět pochopil, že tu komunismus opravdu skončil a už tu máme standardní parlamentní demokracii a soutěž demokratických politických stran. Abychom zvýšili svou prestiž, museli jsme se stát členy EU. Podle mě se přesně tohle ale událo už v roce 1999 se vstupem do NATO. Tím jsme se přece přidali do té organizace, která za studené války vymezovala svobodný svět. Do té organizace, která vymezovala Západ. My k Západu patřili už od roku 1999, ne od roku 2004 a je to podle mého názoru vidět i na těch zahraničních investicích.
Do EU jsme se klidně mohli rozhodnout nevstoupit, podobně jako se rozhodli nevstoupit Norové, Islanďané nebo Švýcaři. Velmi pochybuji o tom, že bychom bez EU přišli v letech 2004-2014 o nějaké výrazné množství investic.
Firmy oslovené a citované v článku na idnes.cz se shodují, že hlavní výhodou EU je konec celních bariér. Ale proč bychom měli mít v Evropě celní bariéry, ať už s EU nebo bez EU? Bývalo stačilo přidat se ke státům Evropského sdružení volného obchodu a připojit se k Evropskému hospodářskému prostoru. Norsko a Island, přece se státy EU taky žádná cla nemají a dokonce je nemají ani se spoustou dalších států, se kterými je naopak EU zavedena má.
Těžko však od zástupců firem můžete očekávat takové politické úvahy. Proto ale nemá skoro ani smysl takové mediální bludy číst.
David Bartas
Svítá na pravici naděje?
Pro tradičního pravicového voliče je pohled na politickou scénu v České republice už řadu let trpký. V průzkumech se první z pravicových stran pohybuje zpravidla až za komunisty na čtvrtém místě s předpokládaným ziskem pod 10 %.
David Bartas
Ztráta důvěry k médiím
Lidé v Německu podle průzkumu Forsa Institute ztrácí důvěru v mainstreamová média. Celých 44 % z 1000 dotazovaných souhlasí s tvrzením, že mediální výstupy jsou řízené z vrchu, a proto šíří zkreslené a nepřesné zprávy.
David Bartas
Svobodou k lepšímu životu
Posledních 10 let česká ekonomika stagnovala. Sílí hlasy o ztracené dekádě. Přestali jsme dohánět Němce, naopak se na nás dotáhli Slováci a blíží se k nám Polsko. Dokonce nám utíká i postsovětské Estonsko. Co s tímto stavem dělat?
David Bartas
Proč chtějí někteří lidé přijímat uprchlíky?
Proč někdo je zatvrzelým odpůrcem přijímání uprchlíků a někdo je naopak chce přijímat s otevřenou náručí? Jde o to, čemu věří. A máme dost argumentů, aby tato víra byla něčím podložena? Jaký zaujmout postoj, jestli ne?
David Bartas
Kampaň o EU se v Británii dostává do horké fáze
Ve čtvrtek spustili svou kampaň euroskeptici, kteří bojují za vystoupení Velké Británie z EU. V pondělí jim kontrovali eurohujeři s kampaní za setrvání v EU.
David Bartas
Migrační krize dokazuje: Potřebujeme evropské společenství bez bruselských institucí
Jedním ze smyslů existence Evropské unie má být řešení problémů, které nedokáží vyřešit jednotlivé státy samostatně. Migrační krize je dalším důkazem, že Evropská unie je sama příčinou problémů, nemůže být řešením.
David Bartas
Němci znovu vyhrožují a chtějí nás přehlasovat. Prý se jim musíme podřídit
Němečtí politici ztrácí nervy a ukazují podstatu své vize sjednocené Evropy s vůdčí rolí Německa, které se ostatní včetně nás musí podřídit.
David Bartas
Média lžou – Prosazování tradiční rodiny není homofobie
Na začátek musím říct, že veřejnou debatu na Slovensku jsem podrobně nesledoval. Vyjadřuji se až k mediálním dozvukům referenda, které se tam k tématu ochrany tradiční rodiny konalo. Čtu články a komentáře toho typu, že homofobové utrpěli debakl a referendum bylo fiasko. Musím na ně reagovat a zasadit je do kontextu.
David Bartas
Slovensko na euro doplatí
Slovensko na svoje členství v eurozóně pořádně doplatí a to doslova. Když bude Řecko žádat škrtání dluhů, budou vklady Slovenska stejně jako dalších zemí eurozóny první na ráně. Česká republika, která Řecku poskytla peníze přes Mezinárodní měnový fond (MMF) by měla zpátky tuto částku dostat. Řecko celkem dluží MMF „jen“ 24 miliard eur, zatímco zemím eurozóny přes tzv. euroval 142 miliard eur. Splácení dluhů MMF má vždy přednost.
David Bartas
Kvantitativní uvolňování a bída evropského hospodářství
Kvantitativní uvolňování je nástroj centrální banky, kdy centrální banka za nově vydávané peníze skupuje dluhopisy své země, případně firemní dluhopisy podniků v této zemi působících.
David Bartas
Účet za eurovolby – dál nám vládnou eurofederalisti
Eurovolby se konaly před pěti týdny, ale až dnes byl první den, kdy zasedl europarlament v novém složení. Až dnes se dá reálně hodnotit (jakkoliv se to dalo tušit dopředu), jestli volby přinesly nějakou sebereflexi hlavního integračního proudu. Výsledek je jasný. Volby nepřinesly vůbec nic.
David Bartas
Demokracie na evropské úrovni je nebezpečná iluze
Jak již před několika měsíci ve Štrasburku při příležitosti projevu českého prezidenta Miloše Zemana řekl politolog Jacques Rupnik v interview s Václavem Moravcem na České televizi, v těchto eurovolbách mělo jít o posun směrem k dalšímu posílení role Evropského parlamentu, protože jednotlivé evropské strany hlavního proudu si předem stanovili svého kandidáta na předsedu Evropské komise.
David Bartas
Evropa potřebuje změnu!
Téměř všichni dnes cítí, že Evropa potřebuje změnu. To jak funguje nynější Evropská unie, kde je moc navrhovat zákony předána do rukou úředníků, vede k omezování svobody občanů a ekonomické svobody podnikatelů. To má nevyhnutelně za následek stagnaci hospodářství a růst nezaměstnanosti.
David Bartas
Evropská integrace odcizila Evropu
Dlouho jsme přemýšleli, jak naši publikaci shrnující pohled Svobodných na Evropskou unii nazvat (publikaci Odcizená Evropa naleznete zde a můžete si ji i objednat v e-shopu, případně si ji vzít při naší kontaktní kampani). Nechtěli jsme, aby název byl úplně banální, a zároveň jsme chtěli, aby dostatečně vystihoval naše myšlenky. Pana Jiřího Payna (místopředsedu Svobodných a našeho kandidáta č. 2 v eurovolbách) potom napadla úžasná myšlenka inspirovat se příběhem z řecké mytologie.
David Bartas
Benátské referendum a stát v 21. století
V Benátkách (Venezia), respektive v oblasti Benátsko (Veneto), v minulém týdnu proběhlo neoficiální referendum o osamostatnění regionu od Itálie. Ve Venetu žije něco přes 4,5 milionu lidí, z toho 3,8 milionu voličů. O referendum byl opravdu velký zájem a zúčastnili se ho zhruba 3/4 voličů. Z nich ohromné množství 89% je pro odtržení se od Itálie. Nedivím se jim.
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1752x
Follow @DavidBartas