Účet za eurovolby – dál nám vládnou eurofederalisti
Říkal to už na podzim Václav Klaus, že od těchto evropských voleb nečeká vůbec nic. Necítil ve společnosti poptávku po opravdové změně a to volby potvrdily. Vlastně by se nestalo vůbec nic, kdyby se volby nekonaly. Předsedou parlamentu byl dnes znovuzvolen Martin Schulz, kandidát frakce evropských socialistů. Předsedou komise je opět kandidát evropských lidovců. Jen už to není Barroso, který už si svou dekádu (2 období, první od roku 2004) odkroutil. Nyní je to bývalý šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Snad jediná změna je, že díky hře na demokracii mezi evropskými lidovci, socialisty, zelenými, euroliberály a ultralevičáky je Juncker první předseda Evropské komise, který si myslí, že sám osobně vyhrál volby a má legitimitu přímo od lidu. Může za to fakt, že tyto evropské politické skupiny si před volbami vybrali svého kandidáta do čela Komise, přestože k tomu neměli žádnou oporu ve smlouvách. Předsedu Evropské komise vybírá Evropská rada. A to je zřejmě největší povolební zklamání. Čelní představitelé jednotlivých zemí přistoupili, ať už z lenosti hledat jiného kompromisního kandidáta nebo z jiných důvodů, na hru, že eurovolby rozhodly o tom, že nejsilnější frakcí jsou evropští lidovci, kteří tak mají automatický nárok nominovat si svého člověka, kterým byl Juncker.
Vlády se vzdaly své pravomoci
Představitelé vlád se tak dobrovolně vzdali své pravomoci, kterou už nikdy nezískají zpět. Jediní proti byli za Velkou Británii David Cameron a za Maďarsko Viktor Orbán. Proti všem. Brit, který vyhrožuje vystoupením své země z unie a vysmívaný Maďar, kterého euromainstream obviňuje z nedemokratických praktik. Nikdo jiný se proti Junckerovi neozval.
To je další vítězství eurofederalistů. A jak jsem napsal v předchozím článku (viz minulý odkaz), evropské instituce – Evropský parlament a Evropská komise – se utrhly z řetězu a vlády členských států významně ztrácí vliv na běh událostí. Nutno dodat, že toho vlivu se vzdávají zcela dobrovolně.
Juncker = eurounijní Černěnko
Přidávám se k tomu, co už napsal Jan Zahradil, výměna Barrosa za Junckera je jako nástup Černěnka po úmrtí Andropova. Kus za kus. Žádná změna. Kurz je nastaven stále stejný – integrovat, integrovat, integrovat. Jen si dovolím tuto myšlenku trochu rozvést. Po Černěnkovi už nastoupil Gorbačov, Sovětský svaz se tou dobou ekonomicky hroutil a i přes snahu o přestavbu se nakonec rozpadl.
Rozpad Evropské unie v dnešní podobě může nastat rychle a poměrně nečekaně (podobně jako rozpad SSSR), jakmile uspořádání přestane být pro některý velký stát výhodné. Oproti SSSR navíc dnes podle mého názoru má EU mnohem víc myslitelných alternativ, jak se tranformovat.
Že vystoupí Británie, na to si vsadím hned jak to sázkovky vypíšou. Vážnější by ale pro EU byl postupný rozpad eurozóny, který je stále reálnou (a pravděpodobně neodvratnou, avšak především pomocí politik Evropské centrální banky do budoucna odsouvanou) hrozbou. Může jej opět iniciovat některý z velkých států (Francie, Itálie), pro které členství v eurozóně stejně není výhodné. Když neudělá nikdo nic, budou státy dál kumulovat dluhy a ECB poskytovat bankám peníze kryté bezcennými dluhopisy, které nikdo nesplatí a systém se jednou zhroutí sám.
Nyní mají tedy moc v EU rozparcelovanou dvě největší evropské strany. Aby toto bylo poslední volební období, kdy mají tyto strany většinu, je zapotřebí, aby si občané v Evropě uvědomili, že Evropa potřebuje změnu. Změnu nejen kurzu, ale změnu celého uspořádání Evropské unie. To tyto strany nepřinesou. Musí přijít ta poptávka po změně, o které Klaus mluvil, jinak v současnosti nastaveným kurzem míří Evropa nevyhnutelně vstříc ekonomické katastrofě.
David Bartas
Svítá na pravici naděje?
Pro tradičního pravicového voliče je pohled na politickou scénu v České republice už řadu let trpký. V průzkumech se první z pravicových stran pohybuje zpravidla až za komunisty na čtvrtém místě s předpokládaným ziskem pod 10 %.
David Bartas
Ztráta důvěry k médiím
Lidé v Německu podle průzkumu Forsa Institute ztrácí důvěru v mainstreamová média. Celých 44 % z 1000 dotazovaných souhlasí s tvrzením, že mediální výstupy jsou řízené z vrchu, a proto šíří zkreslené a nepřesné zprávy.
David Bartas
Svobodou k lepšímu životu
Posledních 10 let česká ekonomika stagnovala. Sílí hlasy o ztracené dekádě. Přestali jsme dohánět Němce, naopak se na nás dotáhli Slováci a blíží se k nám Polsko. Dokonce nám utíká i postsovětské Estonsko. Co s tímto stavem dělat?
David Bartas
Proč chtějí někteří lidé přijímat uprchlíky?
Proč někdo je zatvrzelým odpůrcem přijímání uprchlíků a někdo je naopak chce přijímat s otevřenou náručí? Jde o to, čemu věří. A máme dost argumentů, aby tato víra byla něčím podložena? Jaký zaujmout postoj, jestli ne?
David Bartas
Kampaň o EU se v Británii dostává do horké fáze
Ve čtvrtek spustili svou kampaň euroskeptici, kteří bojují za vystoupení Velké Británie z EU. V pondělí jim kontrovali eurohujeři s kampaní za setrvání v EU.
David Bartas
Migrační krize dokazuje: Potřebujeme evropské společenství bez bruselských institucí
Jedním ze smyslů existence Evropské unie má být řešení problémů, které nedokáží vyřešit jednotlivé státy samostatně. Migrační krize je dalším důkazem, že Evropská unie je sama příčinou problémů, nemůže být řešením.
David Bartas
Němci znovu vyhrožují a chtějí nás přehlasovat. Prý se jim musíme podřídit
Němečtí politici ztrácí nervy a ukazují podstatu své vize sjednocené Evropy s vůdčí rolí Německa, které se ostatní včetně nás musí podřídit.
David Bartas
Média lžou – Prosazování tradiční rodiny není homofobie
Na začátek musím říct, že veřejnou debatu na Slovensku jsem podrobně nesledoval. Vyjadřuji se až k mediálním dozvukům referenda, které se tam k tématu ochrany tradiční rodiny konalo. Čtu články a komentáře toho typu, že homofobové utrpěli debakl a referendum bylo fiasko. Musím na ně reagovat a zasadit je do kontextu.
David Bartas
Slovensko na euro doplatí
Slovensko na svoje členství v eurozóně pořádně doplatí a to doslova. Když bude Řecko žádat škrtání dluhů, budou vklady Slovenska stejně jako dalších zemí eurozóny první na ráně. Česká republika, která Řecku poskytla peníze přes Mezinárodní měnový fond (MMF) by měla zpátky tuto částku dostat. Řecko celkem dluží MMF „jen“ 24 miliard eur, zatímco zemím eurozóny přes tzv. euroval 142 miliard eur. Splácení dluhů MMF má vždy přednost.
David Bartas
Kvantitativní uvolňování a bída evropského hospodářství
Kvantitativní uvolňování je nástroj centrální banky, kdy centrální banka za nově vydávané peníze skupuje dluhopisy své země, případně firemní dluhopisy podniků v této zemi působících.
David Bartas
Demokracie na evropské úrovni je nebezpečná iluze
Jak již před několika měsíci ve Štrasburku při příležitosti projevu českého prezidenta Miloše Zemana řekl politolog Jacques Rupnik v interview s Václavem Moravcem na České televizi, v těchto eurovolbách mělo jít o posun směrem k dalšímu posílení role Evropského parlamentu, protože jednotlivé evropské strany hlavního proudu si předem stanovili svého kandidáta na předsedu Evropské komise.
David Bartas
Evropa potřebuje změnu!
Téměř všichni dnes cítí, že Evropa potřebuje změnu. To jak funguje nynější Evropská unie, kde je moc navrhovat zákony předána do rukou úředníků, vede k omezování svobody občanů a ekonomické svobody podnikatelů. To má nevyhnutelně za následek stagnaci hospodářství a růst nezaměstnanosti.
David Bartas
Evropská integrace odcizila Evropu
Dlouho jsme přemýšleli, jak naši publikaci shrnující pohled Svobodných na Evropskou unii nazvat (publikaci Odcizená Evropa naleznete zde a můžete si ji i objednat v e-shopu, případně si ji vzít při naší kontaktní kampani). Nechtěli jsme, aby název byl úplně banální, a zároveň jsme chtěli, aby dostatečně vystihoval naše myšlenky. Pana Jiřího Payna (místopředsedu Svobodných a našeho kandidáta č. 2 v eurovolbách) potom napadla úžasná myšlenka inspirovat se příběhem z řecké mytologie.
David Bartas
Mediální blud o pozitivech EU
Dnes vyšel na idnes.cz článek s názvem: „Díky EU k nám proudí investice, život se ale zlepšuje pomalu.“ První odstavec článku zněl: „České ekonomice členství v Evropské unii jednoznačně pomohlo. Před deseti lety u nás začaly masivně investovat zahraniční firmy a příjmy Čechů se začaly blížit starším členským zemím. Ještě rychleji než platy ale rostly ceny.“
David Bartas
Benátské referendum a stát v 21. století
V Benátkách (Venezia), respektive v oblasti Benátsko (Veneto), v minulém týdnu proběhlo neoficiální referendum o osamostatnění regionu od Itálie. Ve Venetu žije něco přes 4,5 milionu lidí, z toho 3,8 milionu voličů. O referendum byl opravdu velký zájem a zúčastnili se ho zhruba 3/4 voličů. Z nich ohromné množství 89% je pro odtržení se od Itálie. Nedivím se jim.
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1752x
Follow @DavidBartas